Kdo zaplatí škody po vydrách či kormoránech?

Vydra říční, ale také další dravci žijící na našem území, způsobují nemalé škody, když v rámci potravního řetězce likvidují chovy ryb, zemědělské plodiny nebo včelstva. Vzhledem k tomu, že některá tato zvířata jsou zákonem chráněnými živočichy, je zde možnost žádat stát o odškodnění. Podívejme se na tři konkrétní případy, které byly v minulosti řešeny.

Jihočeští rybáři zvítězili ve sporu o vydrami ulovené ryby

V roce 2010 posuzoval Nejvyšší soud kauzu, v níž chtěli jihočeští rybáři zaplatit za všechny ryby, které vydry zabily a nikoli jen za ty, jež kvůli vydrám nebyly uloveny. Soud se přiklonil na stranu rybářů na základě argumentu, že rybáři mají povinnost se o vodstvo starat tím, že rybí populaci na vlastní náklady obnovují. Předseda senátu Nejvyššího soudu Petr Vojtek přímo uvedl, že „v předmětném období zkonzumovala vydra říční určité množství ryb, o něž se snížila obsádka vodních toků, k nimž vykonává žalobce rybářské právo včetně toho, že je na své náklady zarybňuje“.

Následující rok již bylo všechno jinak

V roce 2015 byla definitivně uzavřena další kauza, která vznikla v roce 2011, kdy Český rybářský svaz – Jihočeský územní svaz České Budějovice zažaloval stát, konkrétně Krajský úřad Jihočeského kraje o 120 024 Kč náhradu škody způsobené ulovením ryb vydrou říční. Jednalo se o škodu, kterou vydry způsobily v období od 23. 6. 2011 do 12. 7. 2011 v rybářských revírech Jihočeského kraje. Tentokrát šel případ od okresního přes krajský soud a skončil – opět – u soudu Nejvyššího. Ten však nakonec potvrdil již první rozhodnutí okresního soudu a žalobu zamítl. Je zajímavé, že dospěl k opačnému názoru, než před pěti lety – ryby žijící volně v běžně přístupných vodách jsou de facto ničí – nikomu nepatří – a tak za ně nemůže nikdo požadovat náhradu škody. Podle soudu je možné přiznat odškodné pouze v případě, kdy se vydra říční nebo kormorán velký na místě vzniku škodné události prokazatelně vyskytovaly. Pokud se škoda stala v sádkách, líhních a odchovnách, klecových odchovech nebo pstružích farmách, je možné přiznat náhradu škody jen tehdy, byla-li tato místa prokazatelně oplocena a byly-li na případném přítoku a odtoku vody přítomny mřížky proti vydrám. Co se týká vlastnictví volně žijících ryb, to nabývá až jejich ulovením.

Za škodu způsobenou kormoránem se již náhrady nevyplácí

Podle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, se náhrada škody vztahuje jen na zvláště chráněné živočichy, což je bobr evropský (Castor fiber L.), los evropský (Alces alces L.), medvěd hnědý (Ursus arctos L.), rys ostrovid (Lynx lynx L.), vlk (Canis lupus L.) a vydra říční (Lutra lutra L.). Kormorán, který podle některých odborníků způsobuje škody mnohem vyšší než vydry říční, již na tomto seznamu od 1. 4. 2013 nenajdeme, proto rybáři za ryby ulovené těmito dravými ptáky již nic nedostanou.

Například v kraji Vysočina tak byla v roce 2014 celková výše škody nejnižší za posledních deset let. Přestože i tak byla částka, kterou kraj vyplatil za škody způsobené vydrami, poměrně vysoká (1,6 mil. Kč), jak uvádí radní kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Zdeněk Chlád, škody způsobené kormoránem byly mnohonásobně vyšší než škody způsobené vydrou říční.

Na těchto případech můžeme názorně vidět, že problematika chráněných druhů zvěře a škod, kterou působí hospodářským subjektům, je opravdu velice ožehavá a hned tak nevymizí. Výše zmíněný zákon č. 115/2000 Sb. sice existuje a předepisuje určitý postup při určování náhrad škody, ne vždy je však jeho znění jasné a spravedlivé. Stát by si měl uvědomit, že pokud nezaujme jasnější stanovisko, bude dále docházet k třenicím mezi majiteli hospodářských zvířat a ochránců přírody a nejvíce to opět odnesou nevinná zvířata.