Legislativní aspekty ochrany druhu v ČR

V období mezi lety 1992 – 2014 je oficiálně evidováno 32 případů nelegálně zabitých vyder říčních na našem území. Ve skutečnosti je toto číslo odhadem o několik desítek vyšší, pachatelé však často z pochopitelných důvodů zametají stopy. Vydra říční totiž patří k chráněným druhům a za jejich úmyslné ohrožení a zabití náleží pachateli finanční postih i možnost odnětí svobody. Proč vlastně k jejich hubení dochází? Vydra říční se živí rybami a právě majitelům rybníků a rybářům může toto zvíře vyhubit celou populaci ryb. Je prokazatelné, že dochází k záměrnému hubení, a to díky přítomnosti jedovaté látky – karbofuranem.

Postihy za nelegální lov vyder

Legislativní ochrana vyder říčních podléhá zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kde je zařazena mezi zvláště chráněné druhy živočichů. Prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb. k tomuto zákonu ji řadí do kategorie „druh silně ohrožený“. Takový druh je chráněn ve všech svých vývojových stádiích a není tedy možné jakkoli zasahovat do jejich přirozeného vývoje ani do jejich sídel. Do určité míry se ochrana vztahuje také na již uhynulá zvířata a výrobky z nich.

Porušení výše zmíněného je považováno za přestupek ve smyslu § 87 zák. č. 117/1992 Sb. Fyzické osoby pak mohou dle závažnosti přestupku dostat pokutu od 5 000 Kč do 200 000 Kč. Pro právnické osoby jsou pokuty za tytéž přestupky definovány několikanásobně vyšší – až 2 000 000 Kč. Pokutu je možné uložit až do 3 let ode dne, kdy k protiprávnímu jednání došlo. Za vybírání a vymáhání pokut je vždy zodpovědný ten úřad, který ji uložil. Mohou to být inspekce inspekce, Agentura nebo správa národního parku, stal-li se čin na území NP, případně obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad. Zároveň za usmrcení a jiné nedovolené nakládání s chráněným živočichem hrozí pachateli až 3 roky odnětí svobody – s tím, že dle závažnosti a dalších okolností může délka trestu dosáhnout až 8 let.

Náhrada škody pro postižené rybáře

Důležitým zákonem je také zákon č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Ten umožňuje poskytování náhrad za škody způsobené vydrou říční na rybách chovaných k hospodářským účelům, pokud se v době a na místě vzniku škody prokazatelně zdržovala. A tato podmínka bude zřejmě kamenem úrazu – majitelé rybníků se zřejmě obávají, že by se přítomnost vydry mohla špatně dokazovat.

Jak pomoci vydrám říčním přežít?

Samozřejmě, že pytláctví a nedovolené zabíjení se netýká jen vyder. Podle náměstka ministra životního prostředí, Vladimíra Dolejského, je pytláctví chráněných druhů zvěře závažným celorepublikovým problémem, a to ať už se jedná o otravu nebo o chytání do želez či střílení. „I když všechny tyto způsoby jsou považovány za porušení zákona o ochraně přírody a krajiny a hrozí za ně přísné tresty, případů pytláctví a trávení zvláště chráněných zvířat neubývá“, podotýká Dolejský. Pplk. Michal Plesl z úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR je pro další rozvoj spolupráce nejen s orgány ochrany přírody, ale zejména s občany. „Každý, kdo se setká s případem nelegálního zabíjení chráněných zvířat, by to měl neprodleně oznámit na policii a sdělit jí všechny okolnosti případu. To značně přispěje k efektivnímu vyšetřování těchto případů“, říká Plesl.

Jednou z možností jak podchytit tento problém, je spolupráce se zahraničím, kde konkrétně v případě ochrany vyder říčních byl zahájen projekt Realizace vybraných opatření Programu péče pro vydru říční v ČR hrazen prostřednictvím EHP a Norských fondů. Pod svou patronací jej má nezisková nestátní společnost ALKA Wildlife, která se snaží prostřednictvím série aktivit pomoci zajistit dlouhodobou existenci vyder říčních v naší kulturní krajině.